Kniha je mírně upraveným překladem doktorské práce autorky, v níž pojednává o tématu modlitby za druhé a za svět, nebo přesněji, o skrytém, a přece nesmírně účinném „bytí pro druhé“ v životě a díle dvou novodobých duchovních velikánů, svaté Terezie z Lisieux a starce Silvána z Hory Athosu. Každý patří k jiné duchovní tradici (v době jejich života byly navíc církev římskokatolická a pravoslavná ještě ve vzájemné exkomunikaci), a přece lze najít několik nepřehlédnutelných pilířů jejich spirituality, které jsou navzdory jinému vyjadřování nápadně shodné. Vypovídají tak o jediném Pánu a jediném Duchu, jenž byl v obou světcích u díla a v němž má svůj počátek i cíl jakékoli křesťanské putování; z tohoto pohledu studie ukazuje, že duchovní ekumenismus už vydává své plody a dialog mezi východní a západní církví může být velice obohacující.

Z polsky vydaného sborníku článků týkajících se různých hledisek a problémů svátosti smíření Józef Augustyn vybral ty, které jsou zajímavé i pro české čtenáře. Tak vznikla publikace odborně fundovaných a současné přehledných a stručných pojednání na témata, jako jsou například: biblické základy svátosti smíření, dějinný exkurz, současné chápání svátosti smíření, svátost smíření jako služba lásky.
České vydání sborníku, jehož editorem je Aleš Opatrný, vedle překladů z polštiny obsahuje i původní české články.
Kniha je určená zpovědníkům, ale bude jistě užitečná i pro katechety, formátory a věřící, kteří usilují o vlastní duchovní růst.
Sborník obsahuje tyto příspěvky:

1. Zpověď jakožto svátost

Jan Pavel II.
Kněžská služba ve svátosti smíření
Z projevu papeže Benedikta XVI. ke zpovědníkům římských bazilik a k prelátům a oficiálům Apoštolské penitenciárie
Raymond Moloney SJ
Úvahy o svátosti smíření
Aleš Opatrný
Věřím v odpuštění hříchů
Jiří Skoblík
Vina, hřích a pokání jako čin a svátost v psychologii, filozofii a teologii
Cristoforo Squarise OFMConv
Podstata zpovědi
Dariusz Kowalczyk SJ
Zpověď neboli přesvědčování o hříchu a lásce …
P. Alfons J. Skowronek
Dějiny pokání – klíč k pochopení svátosti smíření
P. Alfons J. Skowronek
Zápas s rigorismem
P. Alojzy Droźdź
Teologická kompetence ve svátosti smíření

2. Zpovědník – služebník smíření

Józef Augustyn SJ
Nejtěžší a nejkrásnější služba
Krzysztof Wons SDS
Jak se setkat s kajícníkem? Od přijetí pravdy o hříchu k přijetí odpuštění a pokoje
Dariusz Kowalczyk SJ
Určování pokání při zpovědi
Witold Adamczewski SJ
Právo ve zpovědnici
P. Remigiusz Sobański prof.
Odmítnutí rozhřešení
Dariusz Nastru
Zpověď a duchovní vedení
Zdzisław Kroplewski
Kultura dialogu ve zpovědnici

3. Zpověď – svátost pro všechny

Lucyna Slup
Co ženy čekají ve svátosti smíření?
Ksavery Knotz OFMConv
Pravidla zpovědi manželů podle Vademekum pro zpovědníky
Michael Kaplánek
Zpovídání mladých lidí
Andrzej Derdziuk OFMConv
Služba svátosti smíření pro řeholní sestry
P. Mirosław Cholera
Zpovídání kandidátů kněžství
Zdzisław Kroplewski
Služba svátosti smíření a osobní obrácení kněze
Aleš Opatrný
Zpovídání kněží

4. Svátost smíření jakožto pomoc hříšníkům a zraněnému člověku

Bogusław Sypakowski SAC
Zpovídání lidí v mimořádně složitých životních okolnostech
Józef Augustyn SJ
Konflikt ve zpovědnici
Jiří Skoblík
Jednota rozhodování ve zpovědnici – je možná, nutná, prospěšná?
Jacej Prusak SJ
Zranění ve zpovědnici. Jak jim předcházet? Jak je uzdravovat?
Józef Augustyn SJ
Psychoterapie a zpověď

Co se míní Obnovou v Duchu svatém? Co je Katolická charismatická obnova? Jaké jsou její cíle? Co to znamená, že by měla být milostí pro celou církev? Čím může církev obdarovat? Co ji odlišuje od jiných skupin a hnutí v církvi? Jaké výzvy leží před Obnovou? Kde se nachází po 40 letech svého trvání?... Tyto a další otázky si klade a fundovaně zodpovídá autor, který je k tomuto úkolu jedním z nejpovolanějších v současné církvi.
Charles Whitehead je už léta jednou z vůdčích osobností charismatické obnovy v Anglii, donedávna zastával i úřad prezidenta Rady ICCRS, což je mezinárodní koordinační ústředí Obnovy, reprezentující toto hnutí i u Svatého stolce. Civilním zaměstnáním je ředitel marketingové společnosti, se svou ženou Sue mají čtyři děti. Je známý jako vynikající učitel a konferenční přednášející, napsal řadu formačních článků. V češtině vyšla jeho kniha Letnice jsou pro život (KNA 2008).

Jako nás nikdy nepřestává udivovat krása stvoření, právě tak, a ještě více, nás svou krásou fascinuje duchovní svět. Svatí jsou jako hluboko v zemi zakořeněné stromy, které se tyčí vysoko k modrému nebi, nebo jako hvězdy, které září v temné noci. Plane v nich božský oheň, hluboké tajemství a současně ona samozřejmost nadpřirozeného, díky které člověk vnímá Boží blízkost.
Životopisy svatých nám dávají možnost setkávat se s jednotlivými světci, uzavírat s nimi přátelství, růst pod jejich ochranou a řídit se jejich příkladem a způsobem života. Můžeme se k nim však přiblížit i z jiného úhlu: vnímat je všechny v jednom celku. Svatost je pak jakýmsi velkým mnohohlasým chórem, jakousi mohutnou symfonií. Připomíná nám, že jsme ke svatosti povoláni všichni, i když každý jiným způsobem. Stejně tak jako svatí, kteří prožívali své povolání a poslání každý po svém.
Poselství světic a světců v dějinách spásy svým čtenářům přináší rozsáhlá reprezentativní publikace Svatí na každý den, kterou pro rok 2010 připravuje Karmelitánské nakladatelství.

3000 světic a světců
Tým třiceti odborníků (biblistů, historiků, teologů, kunsthistoriků) vedený Antoniem Tarziou vytvořil rozsáhlé dílo obsahující informace o 3000 světicích a světcích. Pojednání o jednotlivých svatých jsou uspořádána podle církevního kalendáře, v českém vydání přednostně podle církevního kalendáře platného v českých a moravských diecézích.
Autoři předkládají čtenářům nejen životopisy svatých, ale i informace o historii jejich kultu a jejich významu v dějinách i v současnosti.
Bylo vybráno více než sto padesát svatých a světic, mezi nimiž jsou významné biblické postavy, otcové a učitelé církve, zakladatelé a zakladatelky řeholních společností, a také svatí známí a populární. Pojednání o každém z těchto svatých je věnováno několik stran a je uvedeným autorem zpracováno stylem, který je někdy více odborný, někdy více publicistický nebo beletristický. Autory těchto pojednání jsou významní odborníci, někteří jsou známí i mezi českými čtenáři (například Gianfranco Ravasi, Franco Cardini, Enzo Bianchi), protože jejich knihy vyšly i v češtině.
Pojednání o ostatních světicích a světcích jsou autorským týmem zpracována jako encyklopedická hesla. Většinou jsou velice stručná, ale více než 800 hesel je podrobnějších a každému z nich je věnována přibližně polovina stránky.
Součástí publikace jsou i úvody k jednotlivým měsícům a doplňky týkající se kalendáře, atributů svatých, svatých mučedníků, svatých papežů, mariánské úcty. Nechybí ani rejstřík obsahující 3000 jmen spolu se dnem jejich svátku a číslem stránky.

5000 barevných ilustrací
Text publikace je doplněn pěti tisíci reprodukcemi obrazů převzatých z galerií, muzeí, kostelů a mezinárodních archivů fotografií. Mnohé ilustrace jsou uměleckými klenoty a v popiskách k nim se čtenáři dozvědí o jejich původu, historii a umístění.

2000 tiskových stran ve čtyřech dílech
Celkový rozsah díla je téměř dva tisíce tiskových stran formátu 205 x 275 mm . V českém vydání je dílo rozděleno do čtyř svazků. Každý svazek zahrnuje tři měsíce a pojednání o svatých jsou vždy spojena se dnem, ve kterém církev slaví památku nebo svátek dané světice nebo světce.

Jako nás nikdy nepřestává udivovat krása stvoření, právě tak, a ještě více, nás svou krásou fascinuje duchovní svět. Svatí jsou jako hluboko v zemi zakořeněné stromy, které se tyčí vysoko k modrému nebi, nebo jako hvězdy, které září v temné noci. Plane v nich božský oheň, hluboké tajemství a současně ona samozřejmost nadpřirozeného, díky které člověk vnímá Boží blízkost.
Životopisy svatých nám dávají možnost setkávat se s jednotlivými světci, uzavírat s nimi přátelství, růst pod jejich ochranou a řídit se jejich příkladem a způsobem života. Můžeme se k nim však přiblížit i z jiného úhlu: vnímat je všechny v jednom celku. Svatost je pak jakýmsi velkým mnohohlasým chórem, jakousi mohutnou symfonií. Připomíná nám, že jsme ke svatosti povoláni všichni, i když každý jiným způsobem. Stejně tak jako svatí, kteří prožívali své povolání a poslání každý po svém.
Poselství světic a světců v dějinách spásy svým čtenářům přináší rozsáhlá reprezentativní publikace Svatí na každý den, kterou pro rok 2010 připravuje Karmelitánské nakladatelství.

3000 světic a světců
Tým třiceti odborníků (biblistů, historiků, teologů, kunsthistoriků) vedený Antoniem Tarziou vytvořil rozsáhlé dílo obsahující informace o 3000 světicích a světcích. Pojednání o jednotlivých svatých jsou uspořádána podle církevního kalendáře, v českém vydání přednostně podle církevního kalendáře platného v českých a moravských diecézích.
Autoři předkládají čtenářům nejen životopisy svatých, ale i informace o historii jejich kultu a jejich významu v dějinách i v současnosti.
Bylo vybráno více než sto padesát svatých a světic, mezi nimiž jsou významné biblické postavy, otcové a učitelé církve, zakladatelé a zakladatelky řeholních společností, a také svatí známí a populární. Pojednání o každém z těchto svatých je věnováno několik stran a je uvedeným autorem zpracováno stylem, který je někdy více odborný, někdy více publicistický nebo beletristický. Autory těchto pojednání jsou významní odborníci, někteří jsou známí i mezi českými čtenáři (například Gianfranco Ravasi, Franco Cardini, Enzo Bianchi), protože jejich knihy vyšly i v češtině.
Pojednání o ostatních světicích a světcích jsou autorským týmem zpracována jako encyklopedická hesla. Většinou jsou velice stručná, ale více než 800 hesel je podrobnějších a každému z nich je věnována přibližně polovina stránky.
Součástí publikace jsou i úvody k jednotlivým měsícům a doplňky týkající se kalendáře, atributů svatých, svatých mučedníků, svatých papežů, mariánské úcty. Nechybí ani rejstřík obsahující 3000 jmen spolu se dnem jejich svátku a číslem stránky.

5000 barevných ilustrací
Text publikace je doplněn pěti tisíci reprodukcemi obrazů převzatých z galerií, muzeí, kostelů a mezinárodních archivů fotografií. Mnohé ilustrace jsou uměleckými klenoty a v popiskách k nim se čtenáři dozvědí o jejich původu, historii a umístění.

2000 tiskových stran ve čtyřech dílech
Celkový rozsah díla je téměř dva tisíce tiskových stran formátu 205 x 275 mm . V českém vydání je dílo rozděleno do čtyř svazků. Každý svazek zahrnuje tři měsíce a pojednání o svatých jsou vždy spojena se dnem, ve kterém církev slaví památku nebo svátek dané světice nebo světce.

Kniha Biblické příběhy s hlavolamy pro děti ve věku od 4 do 7 let přináší známé i méně známé příběhy Starého a Nového zákona, jejichž podání je přizpůsobeno dětem předškolního věku a malým školákům. Na každé vyprávění navazuje dvoustrana s nejrůznějšími hlavolamy, které dítěti umožní zábavnou formou dále pracovat s textem příběhu a současně rozvíjet myšlení. Správná řešení jednotlivých úkolů jsou uvedena na konci oddílu starozákonních, resp. novozákonních příběhů. Závěrečná část knihy obsahuje seznam příběhů s odkazy na příslušná místa v Bibli a kviz, jehož otázky se vztahují k uvedeným biblickým příběhům.

Manželská láska se týká celého člověka a každého dne. Proto je třeba uvažovat o všech aspektech života. Například o komunikaci jako zdroji informací z denního života, o fantazii jako zdroji podnětů pro potřebné změny, ke kterým v průběhu času dochází. Autor využívá své mnohaleté zkušenosti, které získal jako pracovník manželské poradny a nabízí čtenářům odpovědi na jejich otázky, náměty k zamyšlení, nápady a rady pro každodenní manželský život: Oživovat plamen lásky každý den, překonávat krize malé i velké. Komunikovat, abychom měli potřebné informace, a snít, abychom uměli udělat potřebné změny. Chtěl Bůh, abychom spolu žili právě my dva? Co bude, až budeme staří? Text je napsán stručně, srozumitelně, se smyslem pro realitu, ale i s humorem.
Denis Sonet je knězem diecéze Troyes ve Francii. Léta se věnuje poradenství a duchovnímu doprovázení manželských párů a pro své zkušenosti a komunikační schopnosti se stal rovněž vyhledávaným řečníkem pro různé konference. Je stálým dopisovatelem časopisu Famille Chrétienne (Křesťanská rodina) a autorem řady úspěšných titulů, určených manželským párům a rodinám.

Čas jakožto omezená doba života nás upozorňuje na to, že je náš život konečný a vlastně velice krátký. Kolik času nám ještě zbývá? Nevíme. V praktickém duchovním životě bychom měli chápat každý den jako možný poslední den našeho života a měli bychom si připomínat, že smrt jistě přijde a že právě ona dělá z našeho života tak cennou věc. Teprve vědomí vlastní smrti dělá z života jedinečnou a drahocennou šanci.
Každý den, když se ráno probouzíme, dostáváme darem nový den dlouhý 24 hodin. Smrt nás vybízí především k tomu, abychom tento den prožili vědomě, abychom dobře utvářeli přítomný okamžik a abychom tento dar vděčně přijali. Dejme se probudit a přijměme pozvání, abychom dobře využili každého dne a abychom jej žili tak, že se večer budeme moci s vděčností ohlédnout za naplněným dnem.
Svatý Benedikt napomínal své mnichy, aby si denně připomínali vlastní smrt (srov. Benediktova řehole 4,47). Nehodlá tím nahánět strach ze smrti, ale směřuje k přesnému opaku, chce, abychom se jí přestali bát. Jednoho pouštního otce se jednou kdosi zeptal, proč se nikdy nebojí. Odpověděl, že je to proto, že si každodenně představuje, že nastal jeho poslední den. Tato představa nás vybízí, abychom každý okamžik prožívali vědomě a vděčně.
Na tom, jak zacházíme se svým časem, rozhodujícím způsobem závisí spokojenost se životem a pracovním výkonem. Dobrý časový management se však nevztahuje pouze na efektivnost a disciplinovanost lidské činnosti, jeho součástí je i orientace podle skutečných hodnot, tázání po tom, co je podstatné, a snaha o správnou míru v životě.
Autoři knihy (odborník na podnikový management a poradce F. Assländer a benediktinský mnich, psycholog a organizátor a vedoucí seminářů a kurzů pro manažery A. Grün) dávají podněty a odpovědi pro oblast uspořádání vlastního času. Zabývají se časem jako systémem a řádem a zkoumají typicky moderní a složitou „past urychlování“. Benediktinské „Ora et labora“ není základním řádem pouze pro řeholníky. I pro lidi světa nabízí osvědčené „umění přestávky“ a důležitý „management vlastní osoby“, jenž uznává osobní meze a jehož pomocí lze s nimi zacházet tvůrčím způsobem.

Friedrich Assländer po svých studiích oborů psychologie, sociologie a řízení deset let pracoval jako manažer. Od roku 1984 je samostatným instruktorem a poradcem významných firem. Anselm Grün, benediktinský mnich, žije a působí v klášteře Münsterschwarzach. Je doktorem teologem, vyhledávaným duchovním průvodcem a autorem mnoha knih o duchovním životě. Čerpá nejvíce z bohatství spirituality pouštních otců, z tradice západního mnišství i z poznatků hlubinné psychologie. Oba jsou autoři knihy Řízení jako duchovní úkol (KNA 2008).

V sérii knih Svátosti autor živě a přístupně popisuje a vysvětluje vznik, symboliku a smysl svátostí a zamýšlí se nad otázkou, jak můžeme svátosti slavit a jak z nich v našich konkrétních životních situacích můžeme žít a být požehnáním pro druhé.
Svátost smíření představuje jednu z odpovědí Boží lásky na potřebu člověka být osvobozen. Ne každý je schopen vyrovnat se se svou vinou sám. V našem nevědomí jsou přítomny bariéry, které nám brání uvěřit v odpuštění. Svátost smíření je Boží nabídkou našeho uzdravení. Ježíš chce, aby člověk, ponížená svou vinou až k zemi, odcházel domů po přijetí svátosti smíření uzdravený, povzbuzený a osvobozený. Důležitější než rozebírání minulosti je obrácení se k odpouštějícímu Bohu. "Neboť i kdyby nám naše srdce něco vyčítalo, Bůh je větší než naše srdce a ví všechno ..."

V sérii knih Svátosti autor živě a přístupně popisuje a vysvětluje vznik, symboliku a smysl svátostí a zamýšlí se nad otázkou, jak můžeme svátosti slavit a jak z nich v našich konkrétních životních situacích můžeme žít a být požehnáním pro druhé.
Svátost pomazání nemocných nám pomáhá, abychom se s nemocí a smrtí dokázali vyrovnat. Právě v nemoci se setkáváme s Ježíšem, který spolu s námi trpí, ale i s Ježíšem, který uzdravuje. I my však jsme jako Ježíšovi učedníci vysláni do tohoto světa uzdravovat. Dodávat odvahu těm, kteří v agónii ovládáni strachem, dávat naději těm, kdo si zoufají, povzbuzovat němé, aby pozvedli svůj hlas, posílat chromé, aby povstali a šli svou vlastní cestou. Pomazání nemocných je také znamením, že nemoc může být tou bránou, kterou vstoupí Bůh, aby náš život uzdravil a proměnil.
Ženy a muži, kteří se starají o své nemocné příbuzné nebo se angažují v dobrovolné práci v hospicích, lékaři, zdravotní sestry a pracovníci duchovní služby v nemocnicích jsou denně konfrontováni s nemocí a umíráním.

Francis MacNutt rozlišuje čtyři oblasti uzdravení Boží mocí – odpuštění hříchů, vnitřní uzdravení (uzdravení emocí), fyzické uzdravení a osvobození od zlého, přičemž vidí tyto oblasti v souvislostech. Cenné je i katolické zasazení charismatu do kontextu božských ctností (víry, naděje a lásky) a svátostí, čímž se liší od pojetí hnutí víry a jiných nestandardních směrů. Za jeho vyučováním stojí zkušenost mnoha desetiletí této služby na mezinárodní úrovni i konzultace s dalšími lidmi, kteří slouží modlitbou za uzdravení. Nevyhýbá se ani úskalím této služby a běžným předsudkům vůči ní, ale pro naše povzbuzení přináší i řadu svědectví o působení Boží moci skrze modlitbu obyčejných lidí v dnešní době. V daném tématu jde zřejmě o to nejlepší na trhu v katolickém prostředí.

„Brownovky“ nejsou jen poutavým logickým cvičením, ale vynikají i zálibou v paradoxu, jíž nechybí filozofická hloubka. Otec Brown je totiž velkým specialistou na zločincovu duši, zná její vášně, slabosti i triky. Logika vraždy je pro něho především tragickou logikou motivace. Ví, že zvláště v bohaté společnosti se daří neřesti, neboť tato „třída neuznává žádnou vládu, ani vládu zákona.“ Dokonalý zločin neexistuje, v obrazu vždycky chybí klíčový detail. Přetvářka a lež mají vždycky svá omezení, jenom se umět dívat. Chesterton (podobně jako Simenon) považoval detektivku za jeden z nejvyšších uměleckých žánrů, protože v srdci zločinu se skrývá existencionální otázka po smyslu života. Snad proto jsou příběhy otce Browna tak fascinující.

Z předmluvy autorky:
Tak jako tomu bylo v případě mé první knihy, ani zde nebylo mým úmyslem psát historii genocidy v Rwandě. Detailní reportáž a politickou analýzu těch 100 dní zabíjení ponechávám historikům, žurnalistům, profesorům a politikům. Mým příspěvkem je pouze můj vlastní příběh – ano, příběh o přežití genocidy, ale také svědectví o tom, jak jsem díky víře a uzdravující síle odpuštění znovu objevila chuť žít, smysl života.

Jde o pravdivý příběh: všechny události se skutečně staly, používám své vlastní jméno i skutečná jména mých rodinných příslušníků. Změnila jsem pouze jména některých dalších osob v mém vyprávění, pokud si to žádala ochrana jejich soukromí a bezpečnost těch, kteří přežili.
Tato publikace vyšla navazuje na knihu Left to Tell, která se v USA stala bestsellerem a vyšla v češtině pod názvem Přežila jsem (Ikar - Euromedia Group, 2007). Autobiografie Přežila jsem je strhujícím příběhem. Autorka - Immaculée Ilibagiza - díky víře v Boha přežila masakr asi 1 mil. Tutsiů, který se odehrál ve Rwandě r. 1994. Je katolického vyznání a pochází ze Rwandy. Od r. 1998 žije v USA (je držitelkou mezinárodní ceny Mahátma Gandhího za r. 2007).

Praktický návod (s naznačením teoretického zdůvodnění), jak se osvobodit od vztahů vzájemné závislosti. Kniha velmi poutavým způsobem a s celou řadou příkladů z konkrétní praxe nejprve popisuje, co jsou to vztahy vzájemné závislosti, dále popisuje dynamiky jejich rozvoje a ničivé účinky a následně podává návod (s prezentací jednotlivých etap), jakým způsobem je možné se z nich osvobodit. Autoři vyšli ze zkušenosti léčby alkoholiků a jejich rodinných příslušníků a dělí se o výsledky své letité praxe v terapii vzájemné závislosti.Cenná je i skutečnost, že pracují také s křesťanským poselstvím, aniž by je čtenáři vnucovali nebo na jeho základě ideologizovali poselství knihy.

Mnoho kněží, řeholníků a laiků hlásá navenek Boha jako dobrého pastýře, milujícího otce, zatímco v nitru jsou sžíráni úzkostí a falešnými pocity viny.
Takové představy o Bohu jsou často potlačovány ze strachu, že bych se musel s tímto nebezpečným Bohem vypořádat. Stejně jako jiné potlačené životní zkušenosti však mohou vést k onemocnění a bránit osvobozující víře a plnému životu.
Prostřednictvím mnoha příkladů líčí Frielingsdorf srozumitelným a živým jazykem účinek těchto falešných, démonizujících představ o Bohu a na základě svých dlouholetých terapeutických zkušeností dává návod, jak mohou být odhaleny a překonány.
Zpracováním potlačených negativních zkušeností je možné orientovat se na živoucí a uzdravující představy Boha, jak nám ho zjevuje Bible.
Karl Frielingsdorf, SJ, nar. 23. 2. 1933; profesor pastorální psychologie a náboženské pedagogiky a vedoucí Institutu pro pastorální psychologii ve Frankfurtu. Mezi jeho díla patří například: Od přežívání k životu.

Otec Daniel nás zve, abychom vzali vážně evangelium a provedli „koperníkovský obrat“ ve vztahu k lidem kolem nás. Obrat, který začíná vztahem ke Kristu, začíná uvnitř našeho srdce, ale může mít nesmírný dopad na všechny naše vztahy.
Knížka je ovocem dlouhých let komunitního života, nejde o pojednání „od zeleného stolu“. Bratrem, sestrou podle evangelia není jen rodinný příslušník (i když on také), ale i kolega v práci, soused, žebrák na ulici, trpící člověk… A to nejen proto, že Ježíš v něm nějak přebývá, ale protože se s ním ztotožnil: „Co jste udělali jednomu z mých nejmenších bratří…“ (Mt 25)
Autor má dar mluvit o otřelých tématech křesťanství neotřele; bratrská láska je jedním z pilířů života podle evangelia a autor je jedním z těch, kteří jsou jejími autentickými svědky, (nejen dobrými řečníky).
P. Daniel Ange (nar. 1932), francouzský kněz a řeholník. V roce 1950 vstoupil k benediktinům a posléze žil v několika menších nových komunitách zasvěceného života. Dvanáct let strávil jako misionář ve Rwandě (1958-71), pak se vrátil do Evropy studovat teologii a několik let žil v poustevně. Až r. 1981 přijal kněžské svěcení a 1984 založil první mezinárodní katolickou školu modlitby a evangelizace pod názvem Jeunesse – Lumi?re (JL), která působí dodnes. Jako evangelizátor a kazatel navštívil řadu zemí světa. Velice mu leží na srdci služba chudým, mládež a ekumenický dialog s pravoslavnou církví, v níž má řadu přátel.
Napsal spoustu knih, u nás mu vyšel Raněný pastýř, Tvé tělo je stvořeno pro lásku a Homosexuální…

Svatého Silvána není možné si pustit blíže k srdci a zůstat nezměněn. Vyjadřuje se sice prostě, ale nedejme se zmást formou. Promlouvá k nám jako ten, kdo poznal Boha a dlouho kráčel po jeho cestách, proto má moc oslovovat lidská srdce a uvádět je do Božích tajemství. Bude nás přitahovat, uzdravovat i šokovat svou dětskou průzračností, zapalovat žhavou láskou k Bohu, oslovovat i zahanbovat svou hlubokou pokorou a milosrdenstvím ke všem lidem. A bude nás vést nejen k zamyšlení, ale rovnou před Boží Tvář; dovolím si předpovídat, že se při četbě budeme cítit jako učedníci na cestě do Emauz.

Texty jsou výběrem z několika set rozhlasových úvah a zamyšlení, pronesených autorem ve vysílání Proglasu v letech 1997 – 2009, nejčastěji v rámci pořadu Myšlenka na den.

Kniha Tykadlem víry navazuje na předešlou publikaci Normální je věřit. V dalších osmdesáti intimních dialozích s Pánem autorka názorně ukazuje způsob, jak lze při čtení Bible a modlitbě inspirované jejími texty krok za krokem lépe poznávat Boha, i sebe sama. Snaží se čtenáře svou otevřeností a nadšením vyprovokovat, aby ve vlastním zájmu vyndali Bibli z knihovny a začali s ní pracovat.

Autor vybral na každý den měsíce května jeden úryvek z Písma. Ten zajímavým způsobem komentuje a na konci uvádí krátkou modlitbu vybranou z liturgických textů. Kniha je vhodná pro ty, kdo připravují májové pobožnosti a také pro každého, kdo chce prožít květen s každodenní rozjímavou modlitbou a Pannou Marií.
Gianfranco Ravasi (* 1942), přední italský katolický biblista, hebraista a biblický archeolog, člen Papežské biblické komise. V roce 2007 ho papež Benedikt XVI. jmenoval arcibiskupem a zároveň předsedou Papežské rady pro kulturu. Napsal více než dvě desítky knih o různých knihách a tématech Bible a bezpočet odborných i popularizačních článků. V Itálii je známý právě pro svou schopnost předávat nejnovější poznatky biblistiky srozumitelným jazykem, proto bývá častým hostem debat na biblická témata v rádiu a televizi. V Karmelitánském nakladatelství vyšla jeho kniha Biblické postavy (2009).

Nemůžeme dělat velké věci, můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.

Matka Tereza je moderní ikonou a příkladem lidské dobroty, empatie a lásky. Jak se však Agnes Bojaxhiu, prostá dívka ze zapadlého kouta východní Evropy stala tak významnou, mezinárodně uznávanou osobností? Publikace Grega Wattse přináší biografii jejího života, od doby, kdy se jako mladá řeholnice vydala do ulic Kalkaty, aby se tam starala o nemocné a umírající. Postupně se stala hlasem slabých a chudých. Její vize vyústila v založení kongregace Misionářek lásky, která dnes působí ve více než 120 zemích světa. Autor předkládá barvitý hluboce lidský portrét této inspirující ženy. Uvádí i četné kritiky, s kterými se Matka Tereza setkávala, a dokumentaristicky ukazuje jejich neoprávněnost. I přes záporné hlasy přicházející zvenku a duchovní temnotu, kterou prožívala uvnitř, však pokračovala ve svém díle, které se dotklo velkého množství životů lidí na celém světě. Zatímco si svět myslel, že Matka Tereza má horkou linku k Pánu Bohu, ona celou dobu bojovala s pocity prázdnoty, vyprahlosti modlitby a odmítnutí Bohem. Kniha ukazuje život M. Terezy tak, jak to dosud žádná z knih vydaných v češtině nedělá. Navíc přináší velmi originální a málo dostupné fotografie.

Greg Watts je britský novinář a spisovatel, který svou kariéru začal v roce 1988 v katolickém týdeníku The Universe. Pravidelně píše do mnoha periodik včetně The Catholic Times.
Provozuje také mediální školu Fruit of the Vine Media v Londýně. Je autorem mnoha knih. V Karmelitánském nakladatelství v roce 2006 vyšla jeho kniha Dělník na vinici ? Portrét papeže Benedikta XVI.

Umíme naslouchat?
Naslouchání, říká autor, je více než slyšení.
Nasloucháme
– sluchem (slovům)
– zrakem (výrazu obličeje)
– srdcem (láskou)
Hovořící nám sděluje více než jen věcné informace, sděluje nám také
– své představy
– postoje
– předsudky
– názory
– přesvědčení
Říká nám,
– co si myslí
– co cítí
– co by chtěl
– kým je

Oč jde v této knížce?
Jde o to seznámit se s některými poznatky, které nám mohou pomoci v našich rozhovorech s druhými lidmi.
Jde o to prověřit si – testovat – vlastní schopnost vést rozhovor s druhým člověkem – ať jím je manžel či manželka, dítě či rodič, přítel či nepřítel, někdo, s nímž přicházím do služebního, obchodního či soukromého styku.
Jde o to zdokonalit se v umění naslouchat druhému člověku, vyslechnout ho a porozumět mu, abych mu mohl poté svým jednáním co nejvhodněji vyjít vstříc.

Existuje otcovský styl výchovy?
Přistupují muži k výchově jinak než ženy?
Je mužský způsob výchovy pro děti a jejich vývoj přínosem?
Tyto otázky se jako červená nit vinou všemi úvahami, které najdete v této knize, zamýšlející se nad tím, co je pro mužský styl výchovy typické, a proč by ho děti měly zažít.
Znovuobjevit mužský způsob výchovy musí především sami otcové, kteří dnes často trpí pocity méněcennosti, že výchovu nezvládají tak dobře jako ženy. Právě proto je nutné, aby objevili skrytou krásu a potřebnost mužského přístupu k výchově svých dětí.
Podle Osvalda Poliho má otec dítěti zprostředkovat určitý pohled na život a probudit jeho „ideální Já“.
Jeho inspirativní kniha vychází z předpokladu, že muži a ženy se od sebe v zásadě liší, a to v oblasti, tělesné, duševní i duchovní a poskytuje praktický návod, jak se stát dobrým otcem.
Je určeno nejen věřícím rodičům, mohlo by se uplatnit i mimo křesťanské kruhy. Využijí ji i duchovní a studenti teologie.
Osvaldo Poli je známý italský psycholog a psychoterapeut. Léta se věnuje formaci k rodičovství a k partnerství a výchově dětí, přičemž spolupracuje s různými skupinami, institucemi a časopisy.

Ne že bychom chtěli panovat nad vaší vírou, nýbrž chceme pomáhat vaší radosti. (2 Kor 1,24).

Kniha nabízí meditace, ve kterých autor povzbuzuje čtenáře k odvaze, aby se znovu a znovu setkávali s Kristem, aby neváhali a prosili ho, aby z nich učinil své apoštoly. Když je naší životní silou radostná zvěst evangelia, můžeme pomáhat radosti lidí, ke kterým přicházíme.
Publikace je inspirativní nejen pro kněze a studenty teologie, ale pro všechny, kteří chtějí prožít svůj život aktivně jako křesťané.

Benedikt XVI. (* 1927) napsal jako papež dvě encykliky, Deus caritas est (2005) a Spe salvi (2007). V KNA vyšly pod jeho rodným jménem Joseph Ratzinger knihy: Úvod do křesťanství (1. úplné české vydání, 2007), Evropa Benedikta z Nursie v krizi kultur (2006), Evropa: její základy dnes a zítra (2005), Vánoční promluvy (2007) a Křížová cesta v Koloseu (2006), Vrchol a pramen (2008). V KNA vyšly i jeho katecheze O počátcích církve (2008), Otcové církve (2008).

Sbírka příběhů, zamyšlení a fejetonů od oblíbené autorky potěší a povzbudí nejen čtenářky, ale i mnohé muže. Obsahuje krátké čtivé texty o rodině a manželství, o vztahu s Bohem a o setkání s lidmi. Vše je nahlíženo osobitou optikou, jemným humorem i moudrým a laskavým nadhledem.

Oblíbená autorka ve své knížce fejetonů nabízí humorný i moudrý pohled na podivuhodný svět maminek a Boží místo v něm. Formou krátkých čtivých příběhů se věnuje tématům rodiny a manželství, vztahu s Bohem a s lidmi.

Knížka roztomilým způsobem seznamuje malé čtenáře s příběhem Ježíšova narození a současně je intenzivněji vtahuje do příběhu prostřednictvím smyslového vnímání různých skutečností – od třpytící se hvězdy po jemnou Ježíšovu peřinku.

Knížka roztomilým způsobem seznamuje malé čtenáře s příběhem o ztracené ovečce a současně je intenzivněji vtahuje do příběhu prostřednictvím smyslového vnímání různých skutečností – od měkké travičky po chundelatý ovčí kožíšek.

Knížka roztomilým způsobem seznamuje malé čtenáře s příběhem stvoření a současně je intenzivněji vtahuje do příběhu prostřednictvím smyslového vnímání různých skutečností – od lesklých rybích šupinek po chlupatou lví hřívu.

Knížka roztomilým způsobem seznamuje malé čtenáře s příběhem o Noemově arše a současně je intenzivněji vtahuje do příběhu prostřednictvím smyslového vnímání různých skutečností – od drsné sloní kůže po načechranou zaječí kožešinku.

Modlitby papeže Jana Pavla II. jsou uspořádány podle kalendáře církevního roku, na každý den je zařazena jedna modlitba. Na začátku každého měsíce je přidán kratičký citát týkající se modlitby a úryvek některého literárního díla (básně, eseje) z papežovy tvorby. Modlitby jsou vybrány z celého šestadvacetiletého pontifikátu Jana Pavla II. Pronesl je na nejrůznějších místech světa.

Vánoční příběh převyprávěný v šesti scénách s jednoduchými skládačkami, jejichž robustní díly zabaví dětské prstíky.

Příběh o Noemově arše převyprávěný v šesti scénách s jednoduchými skládačkami, jejichž robustní díly zabaví dětské prstíky.

Krátké povídky, které symbolicky i s humorem ukazují na závažné aspekty lidského chování a nesou v sobě nějaké ponaučení. Každý příběh je zakončen několika náměty k vlastnímu zamyšlení, takže je lze použít i pro duchovní cvičení nebo práci ve společenství, v katechezích starších dětí i mládeže.
José Carlos Bermejo (nar. 1963) je řeholník rodiny Kamiliánů. Získal doktorát v pastorální teologii a medicíně, dále studoval bioetiku a křesťanské poradenství. V současnosti řídí Centrum sv. Kamila (hospic) a Školu pastorace ve zdravotnictví v Madridu, vyučuje na Kamiliánu v Římě a na univerzitě v Alcalá a v Madridu. Napsal více než třicet knih z oboru pastorální medicíny, bioetiky a sociální práce, ale nejpopulárnější jsou ve Španělsku právě jeho knihy povídek.

Známe je z dětských obrázkových Biblí, z vyprávění babiček, z kázání v kostele a nakonec i z narážek a odkazů v jiných příbězích. Obsah známe zpaměti. Postavy procvičujeme v biblickém pexesu nebo jsme je vybarvovali v omalovánkách. Přesto mohou hrdinové biblických příběhů ožít před našima očima a jejich život zavoní pachem ryb, potem únavy z dlouhé cesty nebo sladkou vůní vzácného parfému. Muži i ženy z těch dávných příběhů prožívali stejné věci jako my. Cítili radost, strach, hlad i žízeň. Zpívali si, hádali se, dlužili peníze, lovili ryby, čistili sítě, vařili jídlo, pásli ovce, nosili vodu. A všichni se nějakým způsobem setkali s Bohem. Pojďme přivonět k těm starým příběhům, mohly by se klidně stát i nám.

Autor Millán Romeral uvádí ve svém díle čtenáře do životopisu a myšlení jedné z nejvýznamnějších duchovních osobností minulého století. Holandský karmelitán Titus Brandsma je představen jako postava skutečně mnohostranná, činorodá a především hluboce duchovní. Blahoslavený Titus byl knězem, univerzitním profesorem a novinářem, který vždy hlásal pravdu a za žádných okolností se nevzdal svého přesvědčení – ani tváří v tvář nacistické moci. Z hlediska lidského a duchovního je vzorem ekumenismu, laskavosti, radosti a bezmezné důvěry v Boha a Krista.
P. Fernando Millán Romeral, O.Carm. je generálním převorem Řádu karmelitánů. Narodil se v Madridu ve Španělsku 19. srpna 1962. Od svých 19 let je spojen s Karmelitánským řádem a se španělskou provincií. Po ukončení studia filosofie a teologie byl 21. ledna 1989 vysvěcen na kněze. P. Fernando Millán pak pokračoval ve studiu teologie v Římě na Papežské univerzitě Gregorianum a pak také v Irsku. Získal doktorát v oboru dogmatické teologie. Přednášel teologii na Papežské univerzitě v Madridu a na Karmelitánském institutu v Římě.

Když Karol Wojtyla studoval v Krakově, ocitl se na dveřích jeho pokoje v semináři kus papíru s nápisem "budoucí světec." Tato slova jeho přátel se dnes jeví jako prorocká. V roce 2005 Benedikt XVI. zahájil proces svatořečení Jana Pavla II. a svěřil úlohu postulátora Monsignoru Slawomiru Oderovi. Ten ve své výjimečné knize Proč je svatý shrnuje výsledky své práce při zpracovávání obrovského souboru dokumentů a svědectví, které vrhají světlo na různé aspekty života Karola Wojtyly. Uvádí mnohé dosud neznámé epizody z života tohoto papeže. Tato rekonstrukce ukazuje, že Jan Pavel II. žil svůj život prostě a pokorně, že byl velkorysý a citlivý k potřebám druhých lidí, a že byl také vtipný a veselý.

Tak jako jiné vědy má i dogmatická teologie vlastní metodu a způsoby řešení problémů. Do této metody nepatří jen rozumové uchopení pravd víry či dokazování jejich vzájemné provázanosti a bezrozpornosti. Skutečné teologické myšlení se pohybuje v oblasti tajemství. Tvůrčí vědou a zároveň uměním se teologie stává tehdy, když se dotýká Nevýslovného a odhaluje v Něm pravdu o člověku a celém stvoření. Jinak řečeno: když se stává hermeneutikou mystéria.
Ctirad V. Pospíšil ve své knize nejprve nastiňuje základní periodizaci dějin teologie. Následující část osvětluje základní principy myšlení současné katolické dogmatické teologie. V další kapitole je teologie začleněna do soustavy ostatních věd. Středem úvah o vztahu teologie a kultury je poté problém inkulturace. Dalšími tématy jsou: poměr mezi jednotou víry a pluralitou v teologii, způsob interpretace dogmat a vzájemný vztah teologů a učitelského úřadu církve. Autor zde zpřístupňuje překlady dvou významných dokumentů Mezinárodní teologické komise a Doktrinálního komentáře k Vyznání víry od kardinála Ratzingera.
Druhé, doplněné vydání Hermeneutiky mystéria obsahuje i zcela nové kapitoly. Autor do hloubky promýšlí vztah morální a dogmatické teologie, neboť všechny morální imperativy mají své evangelní kořeny. V kapitole o vztazích mezi teologií, religionistikou a filozofií náboženství se mj. táže, zda mohou být teologické výpovědi srozumitelné pro toho, kdo nemá s vírou vlastní zkušenost. Mimořádně pozorně bychom měli číst kapitolu, v níž autor uvažuje o fenoménu tzv. soukromých (aktualizačních) zjevení. Závěrečná kapitola monografie obsahuje rady a inspirace pro budoucí autory teologických prací.

Nové abum dětských písní Boba Fliedra
1/ Viděli jste toho obra?
2/ Když se ztratí ovečka
3/ Dobrá knížka
4/ Plakala Marie Magdaléna
5/ Hrušňové a jabloňové
6/ Rukávy
7/ Bílé sárí
8/ Veverka
9/ Ruda
10/ Kdyby trochu nasněžilo
11/ Madla chodí bosa
12/ Koleda
13/ Svíčka a plamínek
14/ A zazvonil zvonec

Zpěvník ke stejnojmennému CD s písněmi Boba Fliedra a dětského sboru Bobci.

Dobové pohlednice v kalendáři nám představují jednotlivé kostely a kaple z doby zhruba před sto lety. Srovnání s jejich současným stavem pak umožňuje vytvořit si obraz nejen o tom, co nám zanechalo "dědiství otců", ale i o tom, jak jsme s tímto odkazem naložili.

Stolní kalendář s fotografiemi sakrální architektury Čech a Moravy.

Stolní kalendář s krátkými úvahami Vojtěcha Kodeta. Kalendář "malých poselství" chce jen upozornit na to, že kolem nás je mnoho skutečností, které jsme sami ani nevymysleli ani nevytvořili, které jsou nám dány jako dar, možná i jako impuls k zamyšlení nebo děkování.